PODZEMI.org

Na návrší Poperek, asi 3 km severozápadně od Přibyslavi a 1 km jihovýchodně od Utína, se dochovaly nejrozsáhlejší doklady historické těžby stříbra v havlíčkobrodském rudním revíru. Největší historické dobývky nalezneme v lesním pruhu asi 0,5 km za Utínem, vpravo od silnice z Utína směrem na Přibyslav. Další dobývkový tah je odtud situován asi 200 m severozápadním směrem. Dobývky jsou tvořeny různě velkými nálevkovitými depresemi představujícími bývalé šachty, haldami a jen v několika případech snad i pinkami. Průměr největších prohlubní přesahuje dvacet metrů a mohou dosahovat hloubky až deset metrů.

Historicky těžené rudy Pb-Zn-Ag vznikly na tektonicky porušeném (dislokačním) pásmu směru severozápad - jihovýchod v migmatitizovaných pararulách moldanubika. O velikosti zrudněných, strmě uložených struktur nemáme přesné informace. Na základě velikosti obvalových tahů můžeme usuzovat, že dislokační pásmo mělo největší šířku kolem 150 m a délku téměř 1 km.

Počátek těžby na Poperku není přesně znám. Malá vzdálenost mezi šachtami a jejich hloubka ukazují na těžbu v nejstarších fázích havlíčkobrodského dolování. První písemná zpráva o těžbě na Poperku pochází z roku 1285, kdy je zde zmiňováno třináct důlních polí. Předpokládá se, že od 15. století zde již žádná důlní činnost neprobíhala. Celý areál je tak v rámci České republiky unikátně dochovaným dokladem středověké těžby stříbra.

V haldovém materiálu můžeme nalézt hydrotermálně přeměněné horniny z okolí rudních struktur. K typickým přeměnám patří rozklad živců a biotitu, sericitizace, prokřemenění, pyritizace a následná limonitizace. Rudní minerály se v haldovině vyskytují jen v malém množství. Běžnější je pouze pyrit, který vytváří automorfně omezené, rýhované, krychlové krystaly o velikosti až 0,5 cm nebo jemně zrnité, masivní agregáty. Obdobné velikosti jsou i méně hojná zrna galenitu, černého sfaleritu a arzenopyritu. Chalkopyrit, pyrhotin a tetraedrit byly zjištěny pouze mikroskopicky. Hlušinový materiál v širším slova smyslu představují alterované horniny, často velmi bohaté křemenem. Karbonáty jsou vzácné a obvykle mají vysoký obsah manganu. Mineralogicky byla potvrzena přítomnost Mn-dolomitu, Mg-kutnohoritu a rodochrozitu.

Zdroj: muni.cz, RNDr. Václav Vávra, Ústav geologických věd, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita.