PODZEMI.org |
|
Středověká štola pod přibyslavskou farou je nejstarší dochovanou historickou památkou Přibyslavi. Byla ražena asi před šesti sty lety v rulovém masivu deformovaném tektonickou poruchou. Vedla severním směrem a je dlouhá přibližně 80 m, s odbočkami kolem 118 m. Kdo a proč vybudoval tuto podzemní chodbu, zůstává ale stále záhadou. Dřívější generace považovaly toto místo za pozůstatek po dávné těžbě stříbrné rudy. V polovině devadesátých let historik PhDr. Oldřich Málek znovu otevřel otázku významu štoly v systému podzemních chodeb historického centra Přibyslavi. V roce 1998 byla štola předmětem zkoumání několika profesionálních geologů, mineralogů a historiků. V hornině štoly bylo zjištěno velmi malé a zcela netěžitelné množství některých kovů - zinku, olova, niklu, mědi, kobaltu a stříbra. Středověkými horníky bylo okolí štoly pravděpodobně považované za místo výskytu barevných kovů nebo stříbra. Případná těžba však nemohla být úspěšná. Dnes převládá názor, že štola byla vykutána jako úniková chodba ze středověké Přibyslavi. Pod přibyslavským náměstím je sice celá síť podzemních chodeb z období středověku, ale její napojení na štolu pod farou dosud nebylo prokázáno. Tajemství přibyslavské štoly tak zůstává skryto i pro další generace. Roku 1996 se velká skupina dobrovolníků, včetně přibyslavských skautů, podílela na vyklizení usazených naplavenin, bahna a kamení ze štoly. V současnosti je toto místo zpřístupněno pouze výjimečně, zejména pro odborníky geology či amatéry zabývajícími se středověkým hornictvím. Veřejnosti se otevírá příležitostně, např. během podzimních Přibyslavských slavností.V roce 2012 a 2013 proběhl průzkum štoly jihlavskými jeskyňáři (www.SpeleoJihlava.cz) s pomocí speciální kamery. Kamera byla použita na levou rozrážku štoly, která při vyklízecích pracech nebyla vyčištěna a není tak do dnešních dnů (2022) zcela prozkoumána.Videa z této kamery si lze prohlédnout zde:
